OBSAH:
- Technická data
- Základní popis, bloková schemta
- Popis jednotlivých zapojení
- Výpočty jednotlivých zařízení
1] Technická data
Napájení: 230V AC
Příkon naprázdno: 15W
Příkon při zatížení 3A: 180W
Rozsah regulace výstupního napětí: 0-30V
Rozsah regulace výstupního proudu: 0-~6A
Vnější rozměry bez vyčnívajícíh prvku: výška=90mm, šířka=250mm hloubka=150mm
Vnější rozmery s vyčnívajícími prvky: výška=95mm, šířka=250mm hloubka=180mm
Hmotnost: 1.8kg
2] Základní popis, bloková schémata
Zdroj se skládá ze spínaného neregulovaného zdroje, který má za úkol
transformovat, usměrnit, vyfiltrovat a galvanicky odělit síťové napětí
na 35VDC,16VDC,12VDC. 35VDC je použito pro napájení samotného zdroje
a pro napájení měřidel +5V. 16VDC napájí ventilátor, jehož otáčky jsou regulovány
pomocí pulzně šířkové modulace. 12VDC je použité pro napájení meřidel -5VDC a pro napájení
lineárního regulovateléného zdroje -.
Spínaný zdroj byl vybrán pro snížení hmotnosti a rozměrů zařízení.
Regulovatelný lineární zdroj ma za úkol stabilizovat napájecí napětí
35VDC na požadované výstupní napětí popř. omezit max. výstupní proud.
Voltmetr a ampérmetr je realizován pomocí ADC ICL7107, který má zárověn integrován
budič LED displeje.
Pro zmenšení rozměrů a váhy je k chladiči namontován ventilátor s max.
průtokem 30m3/h. Cladič a horní
kryt chladiče na němž je namotován PCB s řízením ventilátoru tvoří tunel, který zvyšuje
účinnost aktivního chlazení.
Fig.1 Blokové schcéma celého zdroje:
Spínaný neregulovaný zdroj
Fig.2 Blokové schéma spínaného neregulovaného zdroje 230VAC/35VDC,16VDC,12VDC
Vstupní filtr (PKT = proudově kompenzovaná tlumivka) má za úkol odstranit nesymetrické
proudy tekoucí přívodnímy vodiči do spínaného zdroje a ze sp. zdroje ven. Dalším
stupněm je greatzův usměrňovač, ten nemá smysl dále rozebírat. Následuje vyhlazovací filtr
LC který je v původní verzi pouze C, po měření jsem zjistil, že je lepší použít i L, ale
v betaverzi bohužel není tlumivka implementována. Tlumivka totiž rapidně omezí symetrické
vysokofrekvenční proudy, které vznikají v okamžiku, kdy jde sinusovka do maxima a na
vyhlazovacím C kleslo napětí, pak se otevírají diody v greatzi a spínací trazistory
odbírají přímo
symetrický proud ze sítě a ne z vyhlazovacího C, což způsobuje
pronikání VF rušení do sítě v maximech sinusovky. PKT tyto proudy neodstraní, proto je
lepší použít 2 oddělené cívky ~10mH-30mH ve fázi i nuláku.
Ve schematu je vložená filtrační tlumivka označená L4 (NOVINKA).
Blok DRIVER je samokmitající budič výkonových MOSFETů, jedná se integrovaný obvod firmy
Iternational Rectifier (www.irf.com) IR2151. Zapojení spínaného zdroje odpovídá typologii PUSH-PULL, vybral
jsem ji protože jako jedniný systém je schopen běžet "bez zátěže", tedy od určité minimální
zátěže. Odběr není ani tak nutný pro transformátor ale pro výkonové MOSFETy, protože horní
MOSFET se bez zátěže težko zavírá a tranzistory se extrémě zahřívají. Tento jev se nazvývá
HARD SWITCHING.
Výstupní usměrňovače jsou typu dvojcestný s děleným sekundárem a to proto, protože 1. ušetříme
na dražších rychlých schottkyho diodách, 2. zvýší se účinnost zapojení, protože
na sekundáru není moc veliký úbytek napětí a ani si ho nemůžeme dovolit, protože by trafo shořelo!
Napájení ventilátoru je galvanicky oddělné pro snížení pronikání rušení na výstup zdroje.
Popis zapojení:
R12 je varistor, který chrání celý zdroj před přepětím v síti. C3,C4,PKT,C5 tvoří filtr proti
VF rušení. Rezistor R1 omezuje proudový náraz při zapnutí. R10,R9 jsou ochranné rezistory pro
zajištění rychlého vybití C5 a C8. R2 slouží pro naběhnutí samokmitajícího driveru IR2151 (IC1),
při zapnutí se začne nabíjet C10 (filtrační pro IC1), IC1 je ale vypnutý pomocí UVLO
(Under Voltage Lock Out). Když dosáhne napětí na C10 dostatečné hodnoty (~9V) UVLO zapne
IC1, ten začne kmitat a prostřednictvím R5,C14,C12,D5,D7 si dodává el. energii. Při provozu
odebírá proud kolem 5mA, ale v klidu jen 400-950uA. Právě spojení těchto vlastností umožní zvýšit
hodnotu R2 (až 5x), který by při nepoužití UVLO byl mnohem menší a tím pádem by byly vyšší ztráty.
R3,R4 jsou ochranné R pro limitaci proudu tekoucího z driveru, který je schopný dodat
100mA při zapínání a 210mA při vypínání. C1 a C2 tvoří druhou stranu mostu s trazistory T1 a T2.
D10 je ochranný transil proti přepěťovým špičkám. R15 tvoří předzátěž a zem MOSFETům.
Měřidla napětí a proudu
Fig.4 Blokové schéma měřidel
Meřidlo proudu jak je vidět z blokového zapojení zdroje je připojeno paralelně k snímacímu rezistoru
proudu, který využívá také regulátor lineárního zdroje. Měřidlo napětí
je připojeno za snímací rezistor. Toto připojení umožňuje diferenciální zesilocvač na vstupu
ADC (viz. piny IN+,IN-), "offsetové" napětí pinu IN- vůči zemi může být max. 5V, což by při snímacím
rezistoru znamenalo proud 5V/0,22Ohm = 22A čehož není možné dosáhnout. Je zde ale jiné
kritérium a to že se nesmí součet napětí na snímacím rezistoru R15 a napětí reference překročit
max. 4V (rezerva pro stabilní procházející proud referencí). V mém případě je to
max. 4A*0,22Ohm +2,5V = 3,38V.
Obě měřidla (proudu i napětí) jsou identická (ne však v betaverzi, kde jsem opoměl zem
reference připojit na U-(PRB2) ale připojil jí na GND, proto měřidlo proudu je ještě s tímto nedostatkem,
to ovšem vůbec nevadí. Nyní popíši již odskoušenou konečnou verzi. C1,C2 má funkci filtru proti
VF rušení naindukovaném na přívodních vodičích. C3,R1,C4 má obdnobnou funkci, také sníží zvlnění
vstupního napětí. IC1 je zdroj referenčního napětí pro AD převodník. R13 a D3 tvoří
před-stabilizátor, kvůli malým změnám napětí U- (PRB2) vůči zemi u voltmetru, kdy prochází
proud snímacím rezistorem R15 v lineárním reg. zdroji. I tyto malé změny (max. 3A*0,22Ohm=0,66V)
změní procházející proud TL431 (IC1) natolik, že chyba měřidla pri vyšších proudech byla znatelná.
Přidáním předstabilizátoru R13+D3 se tomuto jevu zamezilo do desetin voltu (tj. procházející proud
neovliví ani řád desetin V). TL431 je vhodnější než interní referenční zdroj protože má lepší
teplotní stabilitu (ICL7107 má teplotní stabilitu 80ppm/°C ale TL431 má 30ppm/°C).
Pro vyšší nezávislost na "offsetovém" napětí vůči zemi lze použít referenci
s nižším napětím - třeba LM285Z-1,2 (1,23V).
Jumpery J4 (DT1-3) slouží pro nastavení desetinné čárky. Jumper J4 - 888 slouží k testu displeje -
při zkratování se rozsvítí samé '8'. LED D1 slouží k indikaci záporného vstupního napětí (vůči referenci!)
LED D2 slouží k indikaci Over Flow - přetečení 3 místného displeje - ICL 7107 je totiž
schopný budit ještě 1 půlsegment (1) displeje, ale v této aplikaci je zbytečné používat 4.místo,
protože rozsah výst. napětí je 0-30V a proud 0-3(6)A. Obě tyto LED jsou pouze pomocnou indikací při
nastavování měřidel.
R10,R11,C6 tvoří časovou základnu pro ADC. Vhodný kmitočet je 50kHz.
PWM regulátor otáček DC motorů
Fig.3 Blokové schéma PWM regulátoru otáček větráku
Srdcem PWM řízení (PWM GENERATOR) je integrovaný obvod SG3524, který je určen pro spínané zdroje
(protitaktní driver pro typologie PUSH-PULL),
jeho použití je ale široké, protože se jedná o oscilátor s napěťově řízenou střídou. SG3524
má v sobě integrován generátor pily, jehož kmitočet se nastavuje pomocí externích součástek
připojených na RT (6) a CT (7) piny = C4,R1. Nutná součást obvodů pro spínané zdroje
stabilizovaných pomocí PWM je chybový zesilovač, jehož vstupy jsou IN+ (2),IN-(1), jeho výstup
je na pinu COMP (9). Výstup z generátoru pily a chybového zesilovače je zapojen do komparátoru
který nemá zapojenou zpětnou vazbu pro nastavení zesílení, tudíž jeho výstup je pak
skokový a střída závisí na napětí pinu COMP (výstupu chybového zesilovače). SG3524 má zabudovaný
zdroj referečního napětí +5V (16), který je schopný dodávat 50mA. Dále je implementován zesilovač
snímání proudu (Current Limit) - piny
CURR LIM+, CURR LIM-, ty se připojují paralelně na snímací rezistor proudu. Jeho práh, kdy zamezí
funkci obvodu je cca 200mV. Jako zesílený výstup jsou 2 bipolární tranzistory NPN s vyvedenými
emitory a kolektory (EMIT1(11),COL1(12),EMIT2(14),COL2(13), max. spínaný proud je 100mA).
Vstup SHUTDOWN zastaví činnost obvodu, proto je na tento vstup připojeno UVLO (Under Voltage
Lock Out). SG3524 totiž nemá interně implementované UVLO, jeho bezchybná činnost je zaručena až od
8V, proto musíme zapojit externí UVLO pro zajištění bezpečného provozu. UVLO je relizováno
jednoduše pomocí D2,R22,T3,R21. Funkce je zřejmá na první pohled, prahové napětí ~9.7V.
Protože minimální zesílení chybového zesilovače udávané výrobcem je 60dB (1000) je možné jej
bez problémů použít k zesílení změny napětí na diodě jako teplotním snímači (2mV/K).
Max. rozsah napětí na výstupu chybového zesilovače je 0-4,5V, pro pokrytí teplot 25°C-60°C v
kterých by se měla pohybovat teplota chladiče (max. 60°C), pak rozdíl teplot=35°C. Min.
potřebné zesílení = 4,5V/(2mV*35°C)= 64. Toto zesílení se nastavuje trimrem R17 - citlivost
regulátoru.
R2-R5 tvoří měřící diferenciální můstek. Z R13 se odebírá prahová "teplota" od které regulátor
začne reagovat. R4 je nutný, protože chybový zesilovač není schopný pracovat s nižším napětím
než 0,6V. DC napětí z diody se odebírá přes VF filtr R16 a C14. R18 a C11 potlačují
náhodná zapnutí hystereze při zapnutí vlivem dočasně nízkého referenčního napětí.
IC3A zesiluje výstup z chybového zesilocače (COMP) 2X. Tento zesilovač byl zapojen na základě
pratických zkoušek - lepší a jemější regulace hystereze.
IC3B tvoří schmittův klopný obvod jehož referenční prahové napětí se reguluje pomocí R15
(tj. střed hystereze). Hystereze se nastaví pomocí R14.
Hystereze je pro řízení ventilátoru nutná - stará se o to, aby se ventilátor rozeběhl
při vyšší teplotě než se vypíná. Protože se ventilátor rozebíhá až při vyšší hodnotě
střední hodnoty napětí. Bez hystereze ventilátor nepříjemně cuká a vydává pazvuky.
Tranzistor T1 zapíná nebo vypíná ventilátor dle stavu schmittova KO. T2 slouží k silovému spínání.
D1,C8 jsou k omezení napěťových špiček při spínání indukčních zátěží - vinutí motoru.
R20 slouží pro detekci
nadproudu spínacím trenzistorem T2.
Dle praktických zkoušek se mi osvěčila řídící frekvence 40-100Hz při vyšší f ztrácel motor ventilátoru
moment.
Napájecí zdroj pro měřidla
1. Napětí +5V je získávano z 35VDC nejprve předregulací lineárním stabilizátorem 7824, pro
snížení napájecího napětí pro spínaný zdroj s MC34063A.
Zapojení je standardní typologie STEP-DOWN. Hodnoty součástek částečně převzaty z doporučení
výrobce. R23 je detekční rezistor max. proudu spínacím tranzistorem. C11 určuje frekveci oscilátoru
- nastavena na cca 50-60kHz. R24,R25 tvoří odporový dělič pro zpětnou vazbu snímání výst. napětí.
2. napětí -5V je získáváno z napětí -12VDC lineárním stabilizátorem 79L05.
Lineární regulovatelý zdroj
POZN. jako jedniné schéma část převzata ze stavebnice firmy GES G400. Zapojení pozměněno podle
mých představ. PCB nová.
T1,R1,D1 tvoří stabilizátor kladného napájecího napětí pro OZ. T4,R8,D3 tvoří stabilizátor
záporného napájecího napětí pro OZ. T5 s D6 zkratují výstup OZ při zapnutí do té doby,
než naběhne zdroj záporného napájecího napětí. Toto je opatření proti zákmitům a přepětím
při zapnutí. IC2A spolu s D4,R8,R9,R10 tvoří napěťovou referenci. Napětí mezi piny
2 a 3 se musí ustálit na 0, pak je výstupní napětí z zesilovače dáno dělícím poměrem rezistorů
R9 a R10. Napětí z výstupu IO2A odebírá přes potenciometr (dělič) R11 napěťový regulátor
tvořený IC1B, tak přes R7 a P2 IC1A, který má funkci proudového limitéru.
Napěťový regulátor:
Rezistor R12 a kondenzátor C6 je filtr proti zákmitům přicházejích z dráhy potenciometru
R11. R14 a R19 určují napěťové zesílení IC1B což vychází pro zapojení neinvertujícího zesilovače
Au = R14/R19 +1 = 3,61. Napětí z potenciometru R11 je tedy zesíleno 3,6x. Budič IC1B
se snaží udržet nulové napětí mezi piny 5 a 6 tudíž při změně výstupního napětí (zátěž)
klesne napětí na invertujícím vstupu OZ a tím pádem OZ IC1B hned vyrovná výstupní napětí,
aby bylo mezi piny 5 a 6 skoro nulové napětí - citlivost je tedy silně závislá na zesílení
regulačního OZ. IC1B jednoduchým způsobem budí tranzistor T6, který budí výkonový
tranzistor T7, který má malé proudové zesílení (max. desítky). C7 omezuje parazitní
vysokofrekvenční proudy - dolní propust a "oslabí" zákmity OZ. C10 má za úkol obdnobnou
funkci - pro vysoké frekvence se dostává vyšší napětí na invertující vstup a tím se blokuje
vliv VF signálů.
Výstupní C9 má za úkol stabilizovat výstupní napětí při skokových změnách zátěže, také stabilizuje
reakci zpětné vazby přes R19.
Proudový limitér:
IC1A snímá z R15 procházející proud a porovnává napětí z P2 s napětím na R15, pokud je napětí
na R15 menší než na P2(běžec!) a P3, pak je výstup OZ IC1A v kladné saturaci a na funkci
napěťového regulátoru tedy nemá vliv, protože D5 je zavřená. Pokud ovšem dojde k tomu, že
napětí na R15 přeroste nastavené na běžci P2 a P3, pak OZ IO1C přechází do záporné
saturace, tím pádem odsává proud přes D5 z potenciometru R11, výstupní napětí tedy klesne
na hodnotu, kdy se vyrovná výstupní napětí OZ IC1A a jeho působení na nastavené napětí
na R11. Tato situace je hůře představitelná, protože uvažujeme 2 polohy - bez
proudového omezení a s omezením. Ale musíme si uvědomit, že OZ nemají nekonečné zesílení
a strmost VA-charakteristiky proudového zdroje, který se uplatňuje pávě při limitaci
proudu není úplně kolmá na osu X (I). Právě konečné zesílení OZ
způsobí nenulové napětí mezi piny 2 a 3 na IC1A, to má za následek nesaturovaný stav
OZ IC1A a také úplně neodpojí z funkce regulaci napětí.
T2 omezuje proud tekoucí diodou - napěťový stabilizátor. Funkce je jednoduchá - u NPN
tranzistoru musí být báze vždy kladnější než emitor. Tím pádem napětí na emitoru musí být
nevýše U
C2 -0,6V. T3 má funcki spínače. Rezistor R3 chce nastavit trimrem a pak
nahradit pevným, protože s hodnotou kterou uvádí GES pracuje indikace až od vyšších proudů.
Mě vyšla vhodná hodnota 6k8.
R22 je dělič pro měřidlo proudu. R21 je dělič pro napěťové měřidlo. D7 je transil, který má
zneškodnit případné přepěťové špičky přicházející z napájeného zařízení. Všechny kondenzátory
100N (mimo C6) mají za úkol odstranit rušení naindukovaná na plošném spoji. Tyto kondenzátory
je umístěny co nejblíže pouzdrům IC1,IC2.
3]Výpočty zařízení
Nebudu zde uvádět podrobné výpočty obvodů, protože ty jsou otázkou ohmova zákona v hlavě,
případně číselně na kalkulačce. Všechny filtrační C byly počítany z emperického vztahu
Cfiltr = 300 * I / (p*U) [uF;mA,%,V]. Případně při návrhu používám intuici, zkušenost a samozřejmě
ohmův, indukční, coulubův.... zákon.
Výpočet minimálního průtoku ventilátoru.
1) Při výkonu na T7 100W se musí za 1h odvést E=100W*3600s = 360kJ
2) max. teplota vzduchu na výstupu = 70°C, vstupní 25°C => /\T=45K.
3)r vzduchu = 0,287kJ.kg^-1.K^-1 [5] z toho:
m = E/ (/\T*r) = 360kJ / (0,287kJ*kg^-1*K^-1 * 45K) = 28kg vzduchu.
4)ro = 1.276 kg.m^-3 [5] z toho:
V[m^3] = m/ro = 28kg /1.276 kg.m^-3 = 22m^3/h. Zvolil jsem radši
30m^3/h.
Rozměry chladiče jsem nepočítal, ale zakoupil chladič a odskoušel, jestli je
možné s rezervou uchladit 100W. Vyšlo to napoprvé. Výpočet by byl natolik náročný,
že experiment je jednodužší.
Výpočet impulsního transformátoru.
Jedná se systém výpočtu postupné aproximace:
1) vybere se jádro, frekvenci, spočítají se potřebné závity systémem aproximace k
zvolenému zdvihu indukce:
f = 35kHz.
a) zvolíme jádro (hmota H21,jádro ETD39) => známe jeho AL = 1600nH.N^-2
b) zvolíme odhadem počet primárních závitů (zatím pro mě nejjednodužsí způsob, protože transformátorová
rovnice B= 4,44...je nám na primáru na nic).
c) spočítáme jednoduše indukčnost, Lprim = Al*Nprim^2.
d) ze známého počtu primárních závitů a známém max. magnetizačním proudu zjistíme
z magnetizační hysterezní křivky velikost zdvihu B.
- rovnice vychází z indukčního zákona ui = L * dI/dt => ; Imax = U / 2(L*delta*T),
kde
U .... napětí na primáru (~150VDC - !HALF-BRIDGE!)
L .... indukčnost primární cívky
T .... perioda = 1/f
delta .... činitel plnění, u PUSH-PULL volíme 0,45, ovšem při použití IR2151 se mění
činitel plnění s frekvencí protože je konstantní DEADTIME (čas kdy jsou oba MOSFETy
vypnuty, u IR2151 je typicky 1.2us, takže je to sporadické...)
2 ve jmenovateli je proto, protože uvažujeme zdvih -B do +B.
např. zvolím trefně 155z na primáru, indukčnost vychází 38,4mH, pro f=35kHz Imax=22mA;
Um=NI = 155 * 22mA =3.38A. efektivní délka siločáry pro ETD39 le = 93,5mm.
pak vychází magnetické napětí H = Um/le = 0.36A/cm, což pro hmotu H21 znamená zdvih cca 280mT.
To je hezké číslo a v magnetickém materiálu můžeme očekávat nižší ztráty. Ty se samozřejmě
dají spočítat: Výrobce uvádí závislot ztrát v mg. materiálu v závislosti na frekveci pro
jednotlivé zdvihy B. Pro 35kHz a zdvih vychází přibližně 50mW/g což je 3W na jádro ETD39.
Jenom bych ctěl upozornit, že při použití 100kHz jsou ztráty v jádře pouhých 0,3W!!!
Bohužel tento komfort z důvodů neměnitelné délky deadtime a neregulovaného zdroje
jsem se musel držet u 35kHz abych dodržel veliký činitel plnění.
e) určíme počet závitů na sekundáru z převodu. Musíme počítat s činitelem
plnění. Takže přibližné výst. napětí je dáno Usec = ((Uprim/n) * 2 * delta)*koefT
n= Nprim/Nsec, koefT je ztrátový koeficient trafa - záleží na ztrátách v Cu.
f) musíme zvolit průměry vodičů - nejlepší je počítat jejich činný odpor a výkon na nich, protože
zavádějící proudové hustoty v tomto systému trochu selhávají.
g) výpočet plochy zabraném vinutím a proklady v okénku - pěkná chuťovka a dovede vás
k novému výpočtu s větším jádrem...
h) odložíte tužku, papír, kalkulátor a jdete si udělat výpočtový program nebo alespň nějaký
automatický výpočet v tabulkovém procesoru....
Konečný návrh trafa:
Výpočet filtračních indukčností
Vše potřebné se dá nalézt v [1][2][4],[6]. Můžeme použít indukčního zákona kdy U se bere jako rozdíl
napětí na sekundáru trafa a napětí na filtračním C. Max. proud dI=dtU/L by měl být vždy větší než
přenášený.
4]Závěr
Ke spínanému zdroji mohu dodat jediné - pro výkonové aplikace je zcela nevhodný samokmitající
neregulovaný spínaný zdroj. Do výkonu 10W a napětí do 20V by se dal použít, ale při napětí
30V si už nemůžu dovolit vyšší napětí než 40V na sekundáru "naprázdno". Vliv změny
napětí na výstupu zdroje je vidět z zatěžovací charakteristiky. Ve filtrační části
230VAC by také bylo vhodněší použít místo starého kondezátoru 68uF, který má 50uF nový s opravdu
68uF nebo vyšší kapacitou (100uF), pak bude výstupní napětí více vyfiltrované.
Musím uznat, že neregulovaný spínaný zdroj z výkonem nad 100W nebyla nejlepší volba.
ÚPRAVA:
Filtrační kondenzátor 68uF byl nahrazen 100uF (BSN 100/400), nábojová pumpa, která napájí
IR2151 byla zvýšena na 200pF (vynechával - vypínání UVLO), frekvence snížena na 30kHz. Výsledek úprav je vidět na
zatěžovací VA charakteristice (tlustá čára, U=Umax, Ilim=3A).
3]Mechanická konstrukce
Vzhledem ktomu, že se jedná o BETAVERZI (vývojový vzorek), která by byla pro sériovou produkci
nepoužitelná připadá mi kreslení mechanické konstrukce zbytečné. Další věcí je to, že bychom
asi těžko uspěli na trhu mezi levnými zdroji z Taiwanu, takže výroba lineárních zdrojů
pro amatérské ůčely je nesmyslná. Zajímavější by byly výkonné spínané zdroje s dobrým
poměrem výkon-váha-cena, to vyžaduje mnohem delší vývoj a testování.
Použitá literatura:
1) Napájecí zdroje I, A.Krejčiřík, 1997, BEN tech.literatura, ISBN 80-86056-02-3
2) Napájecí zdroje II, A.Krejčiřík, 1996, BEN tech.literatura, ISBN 80-86056-03-1
3) Operační zesilovače v elektronice, BEN tech.literatura, J.Punčochář,1996, ISBN 80-901984-3-0
4) Transformátory a cívky, Z.Faktor, 1999, BEN tech.literatura, ISBN 80-86056-49-X
5) Matematuické,fyzikální,chemické tabulky pro střední školy, Mikulčák, Krkavec, Klimeš,
Bartůněk, Široký, Pauková 1970, SPN
6) mc34063arev6.pdf, www.onsemi.com (IC MC34063A) (PDF)
7) DS23023, DIODES Incorporated. (SB 320-360) (PDF)
8) www.irf.com - datasheets:
- IRF840: PD-9.376H (PDF)
- IR2151: PD60034I (PDF)
9) www.intersil.com - datasheets:
- ICL7107: File Number: 3082.2 (PDF)
- ICL7017 Application Note: AN9601.9 (PDF)
10) www.ti.com - datasheets:
- SG3524: SLVS077B (PDF)
11) www.st.com
- BZW06-5V8/376 (PDF)
- SM15T6V8A/220A (PDF)
12) http://hw.cz - TL431
13) Katalog GM Electronic 2000
14) Katalog GES Electronics 2000
Použitý schematický editor a layout: Formica 4.2 pro DOS, popř. Formica 4.3 pro Windows.